Proč nemám ráda romance

23. prosince 2014 v 15:56 | Roa |  O knihách
Rovnou vyložím karty na stůl a přiznám, že jsem pravděpodobně ten největší odpůrce romancí v YA žánru všech dob. Kdykoliv, když se v knize dostanu k nějaké romantické scéně, začnu se dávit, kompletně mi zkolabuje imunitní systém a umírám v hrozných bolestech. Jop, tak zlý to je.



Ne, teďka vážně - ve nejtemnější hlubině mé prohnilé duše samozřejmě romance mám ráda a čtu je se stejným nadšením jako každá jiná sedmnáctiletá děvčica, co čeká na svojiho šohaja nebo šohajku (nebo taky na někoho jiného, záleží na vkusu a na tom, jestli jste Moravák nebo ne). Takže ano, dokážu si romantickou knihu/linku užít, ovšem pouze tehdy, je-li dobrá.

Což většinou není.

Jako fakt.

Autoři to totiž vždycky poserou. A co je zvláštní - kazí to na těch stejných místech, která jsou následující:
  1. Heteráci
  2. Nadsvětelná rychlost lásky
  3. Slabé ženské postavy
  4. Špatné mužské postavy
  5. Běloši
Obecně můj největší problém s romancemi (ale vlastně i s špatnými knihami obecně) je ten, že jsou naprosto stejné. V většině z nich se nenajde ani špetka originality nebo rozmanitosti. Je to zarážející. Přestávám věřit, že je to dílem náhody a začínám si pomalu myslet, že důvod, proč jsou všechny romance v knihách jak přes kopírák, je, že páni a paní spisovatelky se na tom domluvili. Vsadím se, že mají fakticky sepsáno někde ve smlouvě, že se pokusí napsat tu romantiku (a taky všechno ostatní, ale to není dnešním tématem) co nejnudněji a nejneorigináněji.

Což je věc, kterou nesnáším ze všeho nejvíc.

Holt jsem strávila až moc času na tumblru.

1. Co se prvního bodu týče, tak tam snad ani není co vysvětlovat. Prostě heteráci, no. Spisovatelé předstírají, že je to zřejmě jediná sexuální orientace na světě. Pokud se v knize nějaká nehetero postava objeví, pak je zásedně jen gay nebo lesba, a její romantické vztahy jsou jedním ze dvou extrémů - buďto prožívá nerealistickou lásku navždy nebo je to promiskuitní děvka.

Žádná jiná sexuální neheterosexuální orientace v knihách neexistuje, jen homosexuálové (jako vedlejší postavy). Skutečně v nynějších YA románech se nic nedozvíte o bisexuálech, pansexuálech, asexuálech, demisexuálech... a pojmy jako heteroflexibilní jsou všem zřejmě zapovězené.


2. Přes heteráky jsem se schopná přenést, avšak co mě dokáže naštvat za jakýkoliv okolností je to, když se dva budoucí love interesty potkají na straně 15 a té samé straně se do sebe hluboce a věčně zamilují. Jinak řečeno, vztah dvou budoucích milenců přeskočí slovo budoucí a vrhne se rovnou na slovo milenci. A jak všichni víme, ono to tak ve skutečném světě nefunguje.

Takže to tak nepište. Prosím.


3. Soudobé romance mají tehdenci dělat z žen a dívek slaboučké loutky závislé na chlapech všech tvarů a věku. A to mě sere, protože já osobně jsem ta nejprůbojnější dívčina široko daleko a takové ty slabé typy alá Bella Swanová nenávidím ať na stránkách knih nebo ve skutečném životě.

Ale aby bylo jasno, netvrdím, že každičká literární hrdinka musí umět alespoň tři bojová umění a dokázala by spravit její terénní auto, kdyby se jí rozbilo. Ne, jediné, co by mi stačilo ke štěstí je, aby měla trochu rozumu a sebeúcty, což ale v YA knihách tak raritní, jako vidlák, co ví, že na eskalátorech se stojí na pravé straně. (Z vlastní zkušenosti.)


4. Tento bod přirozeně souvisí s tím předchozím. Zatímco ženy bývají v knihách hloupočné panenky, chlapci a muži jsou jejich přesným opakem. Jsou prostě až nerealisticky dokonalí. Většinou, když má žena takové vlastnosti jako náš úžasný frajer, říká se jí Mary Sue.

Nejvhodnější samozřejmě je, když jsou milostné protějšky rovnou dva. A jsou to bráchové. A jeden je bad boy a druhý je sladouš. A každý z nic má jinou barvu vlasů (což je ale náhodou velice zajímavé. Proč nikdy nejsou souboje o ženskou mezi dvěma brunety nebo blonďáky? Proč to vždycky chtějí autoři nakombinovat, hele).

Další trochu důležitější problém: Ti kluci nemaj žádný charakter (tohle neplatí jen pro pány, samozřejmě. Platí to pro všechny milostné zájmy hlavních postav bez ohledu pohlaví). Slouží hlavnímu hrdinovi jen k tomu, aby si na nich mohl vybít hormony. Jejich jediný účel v knihách mnohdy bývá jen kvůli oné romantické lince. A pokud ne, pak je ten kluk prostě pán tvorstva, nejlepší voják, nejchytřejší frajer, nejnadanější student. Ámen.


5. Kdyby se váš příběh odehrával v Česku a nebyl tam ani jeden černoch, tak ani neceknu (ale mohli byste tam hodit nějakého vietnamce). Když se váš příběh odehrává v UK a nemáte tam ani jednoho Inda nebo černocha, tak vytrhám stránky z vaší knihy, udělám z nich provaz a oběsím vás na něm. Pokud se váš příběh odehrává v USA a nemáte tam ani jednoho hispánce nebo černocha, namířím na vás kulometem a přinutím vás, aby jste si ten provaz upletli sami.

Jakože fakt. Proč se autoři černochů a hispánců a Indů a Indiánů a Japonců a Vietnamců atd. tak strašně bojí? Jo a když máte vlastní fantasy svět, proč je rasa, ke které hlavní hrdina patří, taky bílá?

Jo, a ať ten jeden černoch není totálně vedlejší postava, která tam nic nedělá. Udělejte černocha jako love interest vašeho hlavního hrdiny a já vám pošlu čokoládu. ;)


Ale stejně vás všechny nenávidím, protože vaše knihy jsou plné heterosexuálních bělochů.
Roa


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mi. Mi. | Web | 23. prosince 2014 v 16:07 | Reagovat

Měla bych si dát pozor. Fakt. S body 1,2,3,4 souhlasím.
5 je zrádný, viz. můj příběh.:D

2 silluety silluety | Web | 23. prosince 2014 v 16:08 | Reagovat

:D hej hafo :D já stebou musím souhlasit :)) akorát nechápu ty bělochy O.o jinak ve všem :D nesnáším je x_x + když tam pobíhá nějaká selena gomez tak to vypínám rovnou :D
dokonalej blog :D

3 Bývala jsem Skřítek Bývala jsem Skřítek | 24. prosince 2014 v 10:35 | Reagovat

Jako kdybych tenhle článek psala já (ugh, akorát je teda vtipnější a lepší). Naprosto ve všem s tebou souhlasím.
O odlišných sexuálních orientacích by se celkově mělo víc mluvit. Vykládala jsem kamarádovi o pansexualitě a on mi řekl, že je to jenom chytrej bisexuál. Když jsem mu dala přečíst jednu povídku a hrdě mu oznámila, že hlavní hrdinka je pansexuálka, rozhodně se netvářil nadšeně.

4 Elizabeth Elizabeth | Web | 27. prosince 2014 v 12:09 | Reagovat

Ani ja nie som na romance. Som za takú vyváženosť romantiky a akcie. Skôr. Ale v niektorých veciach s tebou súhlasím a v niektorých zase až tak nie. Myslím si, že nie všetky YA knihy sú také. Ale je fakt, že niektoré ženské postavy v knihách skutočne nemajú sebaúctu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama