O knize: Jsem zlomená - Tahereh Mafi

4. září 2014 v 14:08 | Roa |  O knihách
Pokud jste četli mou "recenzi" na předchozí díl, možná víte, že nebyla moc dobrá. Nicméně v porovnání s tímhle to byla jak jednorožčí duha, protože tahle recenze je skutečně spíš výčet příšerných bodů, které dělaly tuto knihu příšernou. A ona jako fakt příšerná byla. Teď mě omluvte, jdu se ožrat.

Název: Jsem zlomená
Název originálu:Unravel me
Autor: Tahereh Mafi
Přeložila: Pavla Kubešová
Série: Jsem roztříštěná
Díl:2
Počet stran:392
Nakladatelství: CooBoo, 2013
Hodnocení:1/5







Takže jsem to dočetla... A podle hodnocení jde jasně vidět, že se mi to vůbec, vůbec, vůbec nelíbilo, i když to ze začátku, začátku, začátku vypadalo vcelku nadějně, nadějně, nadějně, tedy - vypadalo to, že by se Jsem Zlomená mohla rovnat předchozí dílu, dílu, dílu. Ok, přestanu s tím opakováním a hurá na "recenzi," nebo spíše seznam věcí, které mě na této knize neuvěřitelně štvaly. (Štvaly, štvaly.)

Text obsahuje SPOILERY. A nasranost.



První třetina knihy byla na poměry Mafi dobrá. Dokonce i lepší než většina předchozího dílu. Jasně, Juliette byla ufňukaná a sebestředná kráva a jediné, co se v knize odehrávalo bylo milostné drama, ale... dávalo to smysl. Vcelku. Prostě poněkud podprůměrné teenagerovské drama o mladičkém x-menovském páru, co jaksi nemůže být spolu. Ano, bylo to patetické, ano, všichni tam totálně přehrávali a, ano, Kenji byl jediná snesitelná postava. (Víceméně. Byl by o něco lepší, kdyby mu Mafi nevnutila zakoukanost do hlavní hrdinky. JAKO KAŽDÉMU JINÉMU CHLAPOVI SAMOZŘEJMĚ, VŠECÍ MILUJOU JULIETTE, WTF?!)

První třetina prostě byla ucházející - žádné (extra velké) nelogičnosti, žádné blbosti, žádné pitomosti a dokonce i vzletný jazyk Mafi, její přirovnání, metafory a jiné shity, které se do prostředí knihy vůbec nehodil, byl na chvíli vyřazen z provozu a kniha se zdála být vcelku fajn. No... a pak se to totálně pos*alo.

Víte, pořád si myslím, že kniha byla řemeslně o něco lepší než ta první. Mafi se rozkoukala, zjistila, jak všechno funguje, takže se jí psalo líp a ono to bylo poznat. Ale z morálního hlediska jsem knihou naprosto znechucená. Já, která četla všechno možné, nemožné jsem skutečně znechucena touto knihou, která říká, že je naprosto v pořádku randit/lézt do postele/vzdychat nad/flirtovat (??? nebo cože to ta Juliette vlastně dělá?) se zrůdou, která hlavní hrdinku psychicky mučila. Jako fakt?

Hele, Warner je fajný psychopat, zajímavá postava, ale příšerný, příšerný, příšerný love interest. Vlastně dost možná úplně nejhorší, o kterém jsem kdy četla. Haló, pamatujete na toho chlapíka, který chtěl po Juliette, aby zabila toho vojáka a toho MALÉHO CHLAPEČKA? Ano, byl to Warner, tento nyní zcela okouzlující mladík, kterému Mafi do huby strčila pár krásných slov a nad kterým se Juliette rozplývá, protože mu tvář vymodelovali sami andělé nebo tak něco (nutilo mě to vzpomenout si na Stmívání, hm).

Nicméně, je to ten samý chlapík, ten, který chtěl zabít tříletého chlapečka, ten, který mučil Kenjiho, ten, který je prostě naprostý magor, a bohužel i ten, kterého Mafi naprosto zvrhle romantizuje. (Během čtení mi na mysl Zdechlina od Baudelairea.) Něco takového mi je prostě prosti srsti, protože je to tak neuvěřitelně nezdravé, a nedokážu si představit, že by to takhle mohlo fungovat. Ne, vážně, představte si, že začnete randit s mučitelem dětí. Byee.

No a pak je tu maestro Adam, který naprosto dokonale slouží zápletce a rozvíjejícímu se milostnému trojúhelníku, který je ale celkem na nic, poněvadž je jasné, jak to skončí. Mám na mysli tu jeho teď už neodolnost Juliettině schopnosti. Skvěle to nahrává Warnerovi, definuje to zápletku a patrně i konec celé série, protože Juliette prostě potřebuje někoho, kdo by na ni šahal.

Adam byl v Jsem roztříštěná roztomilý zamilovaný chlapec, který by pro Juliette obětoval i kus nohy, ale ve Zlomené? Tady ho asi vyměnili. Adam je vzteklý debil, který na všechno nadává a mlátí pěstmi do stolu. Jeho vývoj (?) osobnosti byl ještě rychlejší a nesmyslnější než u Mučitele dětí.

Ti dva si mimochodem vyměnili role. Adam byl původně sympatický hošík a skončil jako příšerný vůl a Mučitel dětí byl psychopatický mučitel dětí a teď to jako je sympatický a romantický mučitel dětí.

A to, že to jsou bráchové je jenom třešínka na dortu, fakt. Originální jak zbytek knihy, fakt.

Dále, Juliette je sebestředná husa jako minule. Její superschopnosti z ní mají dělat drsnou a schopnou hrdinku, ale zase se to moc nepovedlo a Juliette má prostě hulkovské zachvatíčky vztečíčku, kdy mlátí do země a způsobuje zemětřesení. A jako vždy brečí, třese, téměř omdlívá, chvěje se a whatever. Jo a nově ještě umírá a odpadává jí hlava atd., když na ni nějaký klučina (především Mučitel dětí) omdlívá. Já nevím jak vy, ale když se na mně nějaký kluk (potažmo i dívka) podíval, tak mi ještě nic neodpadlo.

No a "příběh." Ráda bych se k němu nějak vyjádřila, ale jak teď přemýšlím… ono se není o čem vyjadřovat, protože tam v podstatě nic nebylo. Kdyby Mafi chtěla, kniha by mohla mít 100 stránek, ale né, čím víc vztahového, emocionálního a zcela zbytečného balastu, tím líp, však ONI TO ČTENÁŘI OCENÍ, CO?! Kvůli těmto blbostem se Zlomenina rozrostla monstrózních (vzhledem k ději) 392 stran!

Závěr knihy vskutku skvělý. Čím víc Mučitele, tím líp. Boží, úžasné, nádherné. Hádám, že k ostatním se dostane někde na straně 300, takže naprostá většina knihy bude jenom s ním. Ú-ŽAS-NÉ!

Další příšerní příšernosti v této příšerné knize:

- Juliette je opět v podstatě jediná ženská v knize. Ano, občas se tam nějaká zmíní, a ano, jsou tam ty lékařská dvojčata, ale ta by se dala snadno nahradit lékárničkou nebo nějakým lékařským zařízením, jste-li nároční. Jsem velice nespokojena se zobrazením žen v této série. Jediná, která tam je nějak relevantní, je Juliette a ta je extrémně nesympatická.

- Navrhuji přejmenovat Romantiku na Hormontiku. Doporučuji, aby Juliette a její kluky někdo konečně 'odšpuntoval' (if you get my drift), aby už přestali otravovat. …Nebo by to mohlo být ještě horší. No tak nic.

- Castle je ten nejdebilnější a nejnaivnější vůdce všech dob. Pokud nechává psychopatického Mučitele procházet se po super tajné základně jenom proto, že má nějakou tu schopnůstku, tak se skutečně divím, že mu to vůdcovství vydrželo tak dlouho. Není možná, aby někdo té jeho důvěřivosti nevyužil a nepokusil se převzít vedení/vydat ho Obnově/udělat nějakou blbost. Nevěřím, že by Bod Omega mohl tak dlouho fungovat, když je vede naivní vůl.

- Jsem znechucena Mafinou manipulací, kdy nás nutí, abychom Mučitele začali mít rádi, zatímco Adama na desympatizuje. Podle mě by bylo vhodně nechat na čtenářích to, koho budou mít rádi, komu budou fandit a v jakém budou týmu. Měla by je nechat, aby si knihu a potencionální romance volně interpretovali. Ne je nutit si něco vykládat tak a tak. Ugh.

- Nejlepší scéna v knize: Když Kenji Juliette říká, jaká sebestředná kráva to je. I kdyby celá kniha byla neustálé opakování této scény, užila bych si to mnohem víc.

- Asi budu zvracet.

- Minule byl Adam definovaný jeho romancí a neexistoval jako samostatná jednotka. Platí to i teď, ale je to okořeněné špatnou angstu a debility. Pro změnu je romanci definovaná i Juliette, která bez kluka - ať už Adama nebo Mučitele - prostě nepřežije a nutně nějakého potřebuje. Mučitel je taky terno - totálně se do Juliette pomátl, tady je definovaný láskou, i když jen napůl, poněvadž z další poloviny ho definuje nenávist k tatínkovi a láska ke psům. Hail samostatným plnohodnotným lidským bytostem. Že vás v této knize bylo hodně.

Sečteno podtrženo: Řemeslně lepší, příběhově apokalypsa a morálně sedmý kruh pekla. Proč někdo nemůže napsat knihu, kde by byl zdravý vztah? Co je na tom tak zatraceně složitého??? Ještě že jsem u minulé knihy dala ty 2 hvězdičky, protože teď můžu s klidem dát 1. (Odpad nevedu.) Už se těším na poslední díl, vážně, vážně se těším.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bývala jsem Skřítek Bývala jsem Skřítek | 4. září 2014 v 20:53 | Reagovat

Tu knížku jsem nečetla a nemám to ani v plánu, ale sakra, tenhle článek je boží. Možná že si to přečtu jenom abych věděla, o čem pořádně mluvíš, a mohla s tebou souhlasit. Protože podle toho, co povídáš, to bude fakt kravina.

2 Anne Leyyd Anne Leyyd | Web | 6. září 2014 v 0:06 | Reagovat

zběžně jsem tvou recenzi pročetla, ale musím ti poděkovat, že jsem se dnes pořádně usmála :) ale byl to úsměv někoho, kdo si přečetl už Ignite Me a věděl, jak to je ve skutečnosti...

jen tak na okraj - sympatizace s Mučitelem namísto s Adamem? to je možná přesně jeden z důvodů, proč Tahereh tento příběh napsala - abychom se ZAMYSLELI, a ne ŠMAHEM odsoudili. protože vidět z někoho jen takový kousek jako z Warnera a pak ho zavrhnout je opravdu zavrženíhodné.

nicméně - pokud si přečteš pokračování, jsem VELMI zvědavá na tvůj názor ;) ale fakt, to není ironie.

3 Infinity Infinity | Web | 12. září 2014 v 22:59 | Reagovat

Tak teď se tu válím smíchy, protože jsem si přečetla tento i předchozí názor na tyto dvě knihy. Ještě, že jsem je nečetla! Díky bohu! Podle těchto článků to musí být fakt kniha - odpad.
Tak vtipně jsi to napsala. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama