O knize: Jsem roztříštená - Tahereh Mafi

24. srpna 2014 v 16:04 | Roa |  O knihách
Tato rubrika vznikla ve chvíli, kdy komentář, který jsem psala na Databázi knih nabral monstrózní velikosti a já ho dokonce musela zkracovat, aby se tam vešel. Tak mě napadlo dát ho sem na blog a ještě trošinku rozšířit. A voilá, nová rubrika. Nejmenuje se Recenze z jednoho prostého důvodu - recenze mají být bez spoilerů a pokud možno nezaujaté. Ani jedno se mi nepovedlo a dost možná ani v dalších článcích o knihách nepovede. Takžee:

Text obsahuje SPOILERY, he.



Název: Jsem roztříštená
Název originálu: Shatter Me
Autor: Tahereh Mafi
Přeložila: Pavla Kubešová
Série: Jsem roztříštěná
Díl: 1
Počet stran: 288
Nakladatelství: CooBoo, 2013

Hodnocení: 2/5








Nic moc jsem nečekala od knihy a také jsem to nedostala. Přestože kniha byla většinou dost čtivá, bylo to jen jednoduchým jazykem, kterým byla kniha psaná, a ničím jiným. Ve chvílích, kdy se Mafi pokoušela o jazyk těžší - tedy, kdy používala barvitá přirovnání a metafory; kdy se snažila knize a Juliettinu vyjadřování přidat na poetičnu -, to většinou vyšlo do prázdna a místy byla tato snaha až směšná, přehnaná a parodizující. Kdo takhle ve skutečnosti mluví? Pokud někdo, rozhodně to nebude sedmnáctiletá (tedy 17letá) dívka, co je poslední roky ve vězení.

A co se příběhu samotného týče, ten nebyl nic moc. Dělo se tam toho málo a pokud se to dělo, nebylo to kdovíjak originální. Konec byl přímo X-menovský. Děj se spíše soustředil na Juliette a její kluky než na příběh a na post-apokalyptickou Zemi, což je ale předpokládám účel knihy. Takže pokud jste hledali nějakou další zajímavou dystopii, máte smůlu, protože tohle je obyčejná paranormální romance odehrávající se v dystopickém prostředí.

S Juliette a s postavami obecně jsem měla největší problém. Čtete, čtete, čtete, stránky ubíhají, ale Juliette po celou dobu knihy knučí, brečí, třese se, omdlívá, téměř-omdlívá, chvěje se, zamrzává na místě, těžce dýchá a červená se. Pane bože, kolikrát se ta ženská červenala! To ani nejde spočítat. Jo, a taky čeká, až nějaký ten její mládenec vymyslí nějaký plán a ona se k němu prostě přisockne.

Juliette byla velice slabá, slabá, slabá postava. Leckdo by mohl namítnout, že je taková kvůli tomu, čím si prošla, že ji vězení 'zlomilo,' ale já, jako čtenář, bych mnohem více ocenila, kdyby ji vězení právě naopak 'zatvrdilo' a já tedy nemusela číst o holce, která se knihou probrečí/pročervená/proomdlívá/doplňte libovolné výše zmíněné sloveso. Netvrdím, že by měla být nový ženský Rambo (i když to ona vlastně i trochu je, protože její druhá superschopnost je supersíla), jen bych ocenila, kdyby byla trochu víc asertivní a méně ubrečená a nenechala sebou vláčet jako hadrová panenka. Protože, ano, hadrovou panenku mi většinu knihy vážně připomínala.

Je vlastně i celkem škoda, že je kniha vyprávěna jen očima Juliette. Kdyby byl vypravěčem někdo jiný, nepochbně bychom se dočkali více akce, více rozhodnosti, více děje a více zajímavých postav. A měli bychom mnohem méně pláče a hadrových panenek. Nebo by Mafi alespoň mohla psát er-formou, protože po několika desítkách stránek vám neustálé ufňukané a sebestředné myšlenky hlavní "hrdinky" přijdou nanejvýš otravné.

Další věc, která v mých očích knihu srazila dolů byla Juliette a její kluci. Protože, jak se zdá, každý člověk s penisem a věkem nad 15 let je do Juliette zamilovaný, případně ho vzrušuje. Fakticky, co si vzpomínám, tak jediní muži/chlapci, kterým se Juliette nelíbila byli Castle, kterému je 40, a malý James, kterému je skoro 11. A to se v knize objevilo spoustu chlapů! A jen 2 Juliette a její "alarmující kráse" odolávají. To jako vážně? Myslela jsem, že jsme se snad jako čtenáři a spisovatelé domluvili, že super-obletované Mary Sue by měli zmizet z povrchu zemského?!

Alarmující krása Juliette taky stojí za samostatný odstavec, protože... je to děsně unavující a sakra nepravděpodobné. Ta holka byla 264 dní zavřená v kobce bez světla a s minimálním hygienickým zázením a takřka bez jídla a přesto by se v tu chvíli dokázala umístit na první příčce v soutěži Miss World - to jako fakt? Dělá si z nás Mafi srandu? Je to vážně nutné?

No a pak tu jsou Adam a Warner, kteří... bože, proč Mafi něco takového udělala? Oba mi připadají tak příšerní a divní, že jsem se nebyla schopna přidat ani k jednomu teamu. Žádný team Adam nebo Warner, ale Adam se aspoň dá přetrpět. Tady jsou hlavní problémy, které v nich vidím:

Adam. Jeho hlavním problémem je, že je tam ukázaný jako Juliettin přítel, který je do jí zamilovaný už od nějaké 3. třídy nebo tak nějak. A problémem je, že je tam ukázaný JENOM takto. Jeho láska k Juliette ho definuje, což je pro literární postavu moc, moc, moc špatně. Adam přece nemůže být JENOM ten kluk, který miluje Juliett, to prostě nejde. Adam by měl být samostatná jednotka, lidská bytost s vlastními sny, ale takto to vypadá, že ho tam Mafi strčila jen proto, aby ho měla Juliette milostný zájem. Jo a aby ji taky měl kdo zachránit. Adam prostě nefunguje sám o sobě. Sice se mu Mafi snažila podstrčit nějakou minulost v podobě zlého tatínka, aby to nevypadalo, že jeho život začal ve chvíli, kdy spatřil Jul, ale to má efekt 'Vlk se nažral a koza zůstala celá.' Celý Adam mi tam připadá poněkud prvoplánový. Bože, doufám, že v dalších knihách to Mafi napraví.

Za to Warner... Ten je dobře napsaný, skvělý psychopat, ALE Mafi ho totálně zazdila jeho touhou po Juliette. Měla ho prostě napsat jako šílence, který chce Juliettinu schopnost, aby s ní ovládl svět, a ne jako šílence, který chce Juliettinu schopnost a zároveň si ji chce i vzít a mít s ní pět dětí a velký dům s bazénem! Jo, jo, chápu, Jul je neobyčejně krásná a všechno, ale, pane bože, je to vážně nutné?

A co teprv Juliettin vztah k Warnerovi. Tady bych vypíchla věc, která mě na knize svrběla nejvíc - Warner Juliette nutí, aby se pokusila zabít několik lidí, včetně maličkého tříletého chlapečka, zatraceně, psychicky ji mučí, nerespektuje ji a kdo ví co ještě - prostě je to naprosto zvrácený psychopat, jak ho Juliett sama nazve a přesto se může s prominutím podělat, když ji políbí. Jasně, jasně, nikdo se jí většinu života nedotkl, tak se jí pokaždé zblázní hormony, když se to teď stane, ALE sakra když mě někdo přinutí mučit a skoro zabít TŘÍLETÉHO CHLAPEČKA, tak se sakra pozvracím, když mě ten někdo políbí nebo se jen dotkne, i kdyby to byl ten nejnádhernější chlap na světě, ne? WTF?

Několik dalších věcí, které mi vadily:

- Oba, Adam i Warner, jsou imunní vůči Juliettinu dotyku. Je to směšně prvoplánové a čichám z toho průšvih, poněvadž když Warnerovi její dotyk neublíží, věštím, že v příštích knihách se stane skutečným milostným zájmem Juliette, kdy si bude Jul bude doopravdy 'vybírat' mezi dvěma kluky. Fuj. Milostné trojúhelníky. Zvlášť s klukem, který chtěl, aby zabila batole!

- Spíše než romantika a láska byly mezi Jul a Adamem cítít hormony. Vždycky se na sebe vrhli, on jí líbal klíční kosti a krk a whatever a pak jí řekl, že ji miluje. Jasně, hormony jsou rozhodně součástí lásky, ale... čeho je moc, toho je moc. Ta láska mi nepřipadala uvěřitelná. Zato ty hormony až moc.

- Kenji byl skvělý a zábavný. A pak začal flirtovat s Juliette. Nah.

- Adamovou motivací po celé ty 3 roky byla holka, se kterou nikdy nemluvil. WTF.

- O tom dystopickém světě nakonec nevíme vůbec nic. To i v Divergenci to bylo vysvětleno líp.

- Juliette je jediná žena v knize. Nekecám. Ano, je jich tam pár zmíněných, ale nikdy žádnou nevidíme a pokud ano, je to tam psáno jako : "Přišli 2 muži a 2 ženy." A tím to končí. Juliette je skutečně jediná ženská postava v této knize.



Takže sečteno podtrženo, nebylo to nic moc. Vlastně to bylo dost špatné, ale ne úplně hrozné. A navíc mám takové tušení, že další díly budou ještě horší, takže dávám 2 hvězdičky. A proč že si další díly přečtu? No, asi jsem literární masochista.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bývala jsem Skřítek Bývala jsem Skřítek | 24. srpna 2014 v 17:34 | Reagovat

Už jsem o té knížce slyšela a nijak mě nezaujala, a jak tady tohle čtu, jenom se víc utvrzuju v tom, že tohle by se mi nelíbilo.
Líbí se mi styl, jakým nerecenze píšeš a líbí se mi, jak z toho úplně srší, že taky píšeš a že tomu rozumíš. Víc takových článků, prosím!

2 Sabča Sabča | E-mail | Web | 20. října 2014 v 9:44 | Reagovat

Knihu jsem četla a byla to má druhá dystopie. Vcelku se mi líbila ale byly tam věci, u kterých jsem kroutila hlavou. Jak jsi napsala o tom, že byla ve vězení tolik dní a byla pořád nej, to mi přišlo také divné. I to, že se jí Warner a Adam směli dotknout, a ten polibek mezi Warnerem a Juliette? :D no rozhodně v tom vidím trojúhelník :D

3 Lucia Lucia | 23. dubna 2015 v 17:36 | Reagovat

Četla jsem, byla to boží kniha, už čtu třetí díl a skoro bych brečela, že ještě není další. Ten třetí byl nejlepší, doporučuju ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama