Dva vlci

6. července 2014 v 19:10 | Roa |  poezie
Znovu přidáno 6.7.14. Zanechán původní popisek.

Dobře, právě jsem napsala básničku. Zabralo mi to zhruba pět minut, ale co čekat, když vám v těle koluje adrenalin z TÉHLE písně. (Poslechnout si ji, je povinné, jasné?) Možná právě kvůli děsivě krásnému umění mistra Mansella je takhle báseň poněkud psychopatická. Mě osobně trochu znepokojuje... Ano, bojím se vlastní básničky. Ale nechcu vás strašit, možná se to zdá jenom mě. Užijte si ji.

Po desinfikaci
se dva velcí vlci
spolčili,
aby děvčátko zabili
a skončili v posteli.

Když srdce není,
nebolí,
a když to bůh povolí,
podpálíme stodoly.

Ať nejsme ti voli,
co všecko ustojí,
smrt i život - obojí,
když kůže se zbavují.

Žebra si odkrojí,
život za život neboli
zákeřné pohodlí
s mrtvolou na poli.


Roa.
Koupila jsem si zimní boty.
Já vím,
že je srpen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pořád Skřítek Pořád Skřítek | Web | 9. srpna 2013 v 20:53 | Reagovat

Nikdy jsem tak úplně nechápala poezii, přestože se mi vždycky strašně líbila. Tohle je úžasný a poslouchat u toho tu píseň... která je mimochodem skvělá!
(Já si zase složku na referáty ze střední založila už na začátku července.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama