Nadpis článku nesmí být prazdný

27. srpna 2013 v 20:38 | MD

Srdce mi buší. V hrudi a ve spánku. Hlava bolí. A bolí hodně.
Dneska je divný den, víte. Poslední opravdový den tohoto blogu.

Končím.

Víte, proč se tento blog jmenuje Teorie reality? Protože
realita tady neměla vůbec existovat. Mělo to být něco,
o čem se pouze spekuluje. Ale já se obávám, že skutečnost
se tohoto blogu dotkla až moc. Tento blog byl realitou
pohlcen. Což něčemu tak křehkému rozhodně nedělá dobře.

Pardon.

Moc ráda bych chtěla poděkovat všem pravidelným čtenářům
a komentujícím. Jmenovitě Infinity, Arvari, Pořád Skřítkovi a Hedvice B.
Dále chci poděkovat NP za pravidelné dělání dresinku na blogu,
vážně ti to šlo! Speciální dík také patří Valarovi Morghulisovi.
Děkuju každému, kdo si někdy přečetl alespoň jeden článek.

Mrzí mě to.

Víte, doopravdy mám tento blog ráda. Do háje, miluju ho.
Pět měsíců jsem sem vylejvala každičkou svou myšlenku,
zahlcovala vás svýma pitomýma depresivníma básněma
a vypisovala sem ty nudné darlenské reálie. Tento blog se stal
podstatnou částí mýho života. Dal šanci obyčejné holce s iniciály
MD stát se zajímavou a tajemnou Roa!

Jinak to nejde.

Svět Teorie byl nádherný,zbožnovala jsem ho. A vždycky budu.
Ale někdy musíte upustit od toho, co milujete, aby jste mohli udělat
krok vpřed. A je to dost těžké a bolestivé. No dobrá, lžu. Ve chvíli,
kdy jsem si uvědomila, že s teorií je konec, měla jsem pocit, že mě
kus umřel. A ono to tak asi vážně bylo, protože v tu chvíli, přísahám, byla
Roa pryč.

Konec je jen nový začátek.

Takže tento článek už nepíše ona, ale věčně nešťastná a
zakomplexovaná dívčina, která to vše zakrývá agresivitou a
zlostí. Prachobyčejná MD. Je mi to vážně líto.

Některé ryby by si měly uvědomit, že šupiny jsou vlastně k ničemu.

Ráda bych ale napsala ještě něco. Jako rozloučenou
s Teorií pro vás mám úplně první článek zde uveřejněný.
Jmenuje se Potemnělé nebe a objevil se zde
1. dubna v 18:49. Nemá žádný hlubší smysl a nic v
něm nehledejte, prostě to byla premiéra Teorie.
Sbohem.
*****

Potemnělé nebe,
mé svědomí zebe,
chtěl bych být
zas vedle tebe.

MD
jak každý tuší,
tento blog se ruší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Infinity Infinity | Web | 28. srpna 2013 v 1:35

Mám teď slzy v očích a normálně brečím, protože mě hrozně mrzí, že odcházíš. :(
Tvůj blog jsem řadila mezi úplně nejoblíbenější. Tak sis mě svými články získala, umíš nádherně psát, jsi neskutečně talentovaná a já bych si přála nadále číst tvé krásné povídky a všechno, co je spojené s tvou knihou.

Zkus si to ještě rozmyslet a po čase se vrať. Tohle mě fakt zasáhlo.

2 Pořád Skřítek alias HB Pořád Skřítek alias HB | Web | 28. srpna 2013 v 9:02

Ale ne, tohle ne, sakra. Strašně mě to mrzí. Nesmírně jsem si tvůj blog oblíbila, v mnohém máme stejné názory, píšeš skvěle a zamilovala jsem do tvé Darleni. Budou mi tvá písmenka strašně chybět a prostě nepřestanu doufat, že se vrátíš. Jako Roa, jako MD.
Takže aspoň... děkuju. Už jsem si vážně myslela, že všichni patnáctiletí jsou doopravdy stejní, jak všichni říkají. Díky za každý tvůj odstavec, protože mi mnohdy vykouzlily úsměv na tváři a říkala jsem "Kurva, jo! Konečně inteligentní člověk s inteligentním názorem!"
Teorie reality mi bude vážně chybět.

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 9:56

Ach jo, tak tohle mě vážně hodně mrzí. Vždycky mě hrozně štve, když nějakej z mejch oblíbenejch blogů končí... =/ No, tak nic, tak hodně štěstí, a kdybys snad někdy zase začínala na jiným blogu, dej mi vědět, klidně tajně v komentáři u nějakýho starýho článku, neboj, já na něj přijdu... ;)

4 Inkognito Inkognito | 28. srpna 2013 v 16:03

Děláš si prdel, že jo?

5 Adelaine Adelaine | Web | 31. srpna 2013 v 10:53

Nějak jsem tě nenavštěvovala, ale je vždycky škoda, když někdo končí, zvlášť když píše že umřel kus jeho a podobné věci, je to smutný, ale třeba se budeš mít líp...?

6 Yip Yip | 1. září 2013 v 18:17

Ne. Nebudu si tu vylívat srdce (ikdyž mě to fakt mrzí). Vím, že tě to asi sere. Chci ti jen říct..
Cítím smutek, vztek.
Na to je jen jeden lék,
já jej přijmu, nic to není,
jen zapomenu.
A je to.
Konec temna.
Buď silná.
Věřím ti,
už vidím, jak vstáváš.
In memoriam té Roa dáváš.
Možná, je to tak lepší,
díra v tobě nezůstane,
za čas naplní se něčím hezčím.
Buď silná.

..To fakt není vylejvačka.. Veř.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama